ČR – Ničivé povodně, které zasáhly Česko před 20 lety, způsobily škody na majetku státního podniku Povodí Vltavy 2,6 miliardy korun a jejich odstranění trvalo do roku 2005. Podnik od roku 2002 investoval zhruba 4,9 miliardy korun do budování protipovodňových opatření, která mají ochránit více než 110.000 obyvatel a majetek v hodnotě více než 5,4 miliardy. Opatření byla vybudována v 59 lokalitách, kde se povodně vyskytují nejčastěji. Podnik o tom informoval v tiskové zprávě.

Protipovodňová opatření se budovala v Praze, Českých Budějovicích, v Plzni i v menších městech, jako jsou Veselí nad Lužníci nebo Zruč nad Sázavou, i na vodních dílech, které státní podnik spravuje. Vzniklo také několik takzvaných suchých poldrů, které fungují jako nádrže, do kterých voda při nadměrném průtoku řízeně nateče, například u obce Chrouzovy na Plzeňsku.

Povodeň v roce 2002 byla způsobena dvěma mimořádně vydatnými vlnami srážek ve dnech 6. až 7. srpna a 11. až 13. srpna, které způsobily extrémní průtoky na téměř všech tocích povodí Vltavy. Během první vlny srážek dosahovaly na Českokrumlovsku a v Novohradských horách úhrny objemu 130 až 200 litrů vody na metr čtvereční.

„Povodeň, která tím vznikla, překročila celkovým objemem i velikostí průtoků na mnoha lokalitách všechny do té doby známé povodňové průtoky. Většina značek velkých vod z předchozích povodní byla při kulminacích této povodně skryta pod hladinou,“ poznamenal generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

První vlnu se podařilo utlumit v nádržích soustavy Vltavské kaskády. Deště ale způsobily mimořádné nasycení povodí, což vedlo k tomu, že většina srážek odtékala po povrchu do vodních toků a přišla druhá vlna povodně. „Druhá povodňová vlna nakonec překročila technické možnosti Vltavské kaskády. Během 38 hodin se zvýšil přítok do nádrže Orlík ze 620 m3/s až na hodnotu kulminace 3900 m3/s, což byla více než tisíciletá povodeň,“ uvedl Kubala. Doplnil, že díky Vltavské kaskádě se podařilo oddálit kulminaci povodně na horním toku Vltavy o 17 hodin, což umožnilo aktivovat protipovodňová opatření a evakuaci například obyvatel pražského Karlína.

V Praze povodeň kulminovala 14. srpna, kdy byl v poledne průtok 5160 m3/s, což odpovídá pětisetleté vodě, v následujících dnech se průtok snižoval a pod 3. stupeň povodňové aktivity klesl 18. srpna.Podle Kubaly lze říci, že Vltavská kaskáda během povodní obstála a vodní díla zůstala po celou dobu bezpečná a stabilní. „Za uplynulých 20 let jsme se v ochraně před povodněmi posunuli výrazně dopředu, ale mějme neustále na paměti, že povodeň je přírodní jev, kterému nelze zabránit. Můžeme a musíme realizovat taková opatření, která sníží její negativní dopady,“ poznamenal.

Dodal také, že činnost na Vltavské kaskádě byla po povodních prověřována z různých úhlů pohledu. Vznikla řada studií, ze kterých vyplývá, že vše proběhlo správně a kaskáda přispěla ke zmírnění ztrát na životech a majetku.

Když se v polovině srpna 2002 korytem Vltavy pod orlickou hrází valila nezkrotná povodeň, nevzbudilo to obavy jen v lidech žijících v okolí přehrady, zpozorněli především vodohospodáři. Po téměř dvou desítkách let příprav nyní na pravé straně hráze začali stavět takzvaný doplňkový bezpečnostní přeliv. Hotový má být v roce 2026.

Přeliv vznikne mimo hlavní těleso hráze. Pokud přijdou mimořádné záplavy, přebytečnou vodu budou odvádět tři velká přelivná pole s mohutnými ocelovými vraty. Pod hráz pak odvede vodní masu betonový skluz vybudovaný napravo od dráhy lodního výtahu. Ve svahu podél orlické hráze má odtok kopírovat právě svislou trasu takzvaného zdvihadla.